Úvod »Kompletní nabídka» Cesta k socialismu v Československu 1945 - 1989


        

Cesta k socialismu v Československu 1945 - 1989

Miloslav Formánek

skladem

 

EAN kód: 978-80-87528-14-3
běžná cena 200 Kč
naše cena bez DPH : 136 Kč
naše cena s DPH (10 %):
150 Kč

do košíku:
  ks  

Ke knize

První historický pokus o vybudování socialistické společnosti v Československu – podobně jako v dalších evropských socialistických zemích – neskončil úspěšně. Nebylo to proto, že by obyvatelstvo naší země toužilo po návratu kapitalismu.

Kapitalismus se vrátil po více než čtyřech desítkách let do naší země proto, že mu otevřela cestu narůstající nespokojenost obyvatelstva s vývojem reálného socialismu a jeho vnitřní slabost, a protože dokázal využít historické šance, která se mu tím nabídla (a o kterou dlouhodobě usiloval). Vládnoucí postavení KSČ se zhroutilo pod politickým tlakem veřejnosti prakticky bez odporu, pokojnou cestou a za aktivní či pasivní podpory převážné části domácího obyvatelstva.

Na otázku, proč se socialistické politické a hospodářské uspořádání u nás i v dalších zemích nesetkalo s trvalým úspěchem, hledaly a dosud hledají odpověď početné publikace levicového i pravicového zaměření. Důkladnější, na internacionálním fóru prodiskutovanou analýzu zatím nepředložily ani radikálně levicové strany.

Některé ji nacházejí v pochybnostech o skutečně socialistické povaze poměrů, které v naší zemi (a dalších, zejména evropských zemích) existovaly, o vhodnosti zvoleného modelu socialistické výstavby a socialismu samého, v úvahách o nezralosti doby, v níž se pokus o socialismus odehrál, o mocenské podřízenosti Československa Sovětskému svazu, další v teoriích spiknutí a zrady socialistických myšlenek nebo naopak v utopické povaze myšlenek socialismu samého. Častěji se ulpívá na mechanickém srovnávání a „vyvažování“ předností a nedostatků systému jako celku.

Veřejnost stále ještě očekává stručné a srozumitelné pojmenování příčin, které vedly k pádu reálného socialismu. Nemohou však být formulovány bez nezjednodušených, teoretických výkladů.

Proces takovéto analýzy předchází ujasnění přístupů a výstavba koncepce. Umožňuje ji osvojení zejména přístupu K. Marxe, který konkrétně v Kapitálu i v jiných svých dílech a rukopisných poznámkách využíval metodu teoreticko-logickou jako prioritní a historickou, jako doplňující, pomocnou.

V marxismu je pokládán hlavní důraz na základnu společenské formace, na ekonomiku a vlastnictví, spolu s dialektikou objektu a subjektu, v níž je objektivní faktor určující, ale nenaplňuje se bez aktivity subjektu (jmenovitě dělnické třídy). Respektuje se dialektika vnějšího a vnitřního, přičemž jsou za rozhodující považovány vnitřní činitelé a konečně i dialektika podstaty a jevu, která nedovoluje ustrnout na pouhém výčtu rozmanitých jevů a souvislostí.

Rozvinutou hypotézu podstatných příčin a povahy takto vzniklého systému nabídli autoři publikace Bojíte se socialismu? Na rozdíl od nich se v této práci klade hlavní důraz zejména na dialektiku objektu a sociálního a politického subjektu, na příčinu toho, že i bojovníkům proti kapitálu, komunistům, musí skutečnost do hlavy vtloukat dialektiku. Studie se snaží objasnit, proč byly pouhé rozdíly nejen kladeny jako protiklady, ale proč se tak často měnily v rozpory, které systém nakonec rozvrátily.

K tomu je třeba dodat, že vnitřní rozpory se vždy těsně proplétají s rozpory vnějšími a mohou dokonce přebírat v dané zemi, čase a situaci i rozhodující roli. I v případě Československa se právem poukazuje na vnitřní deformace a na chyby v politice KSČ. Nelze ale přitom nedocenit význam vnějších podmínek, souvislostí a závislostí, v nichž se ocitalo v rozhodujících okamžicích svých dějin.

Diskuse o těchto otázkách – jakkoli je často bolestivá – je nutná i v rámci KSČM. Sami pro sebe si komunisté potřebují objasnit obecnější příčiny neúspěchu prvního historického pokusu o vybudování socialismu i příčiny specificky československé. Jen když si uvědomí chyby v minulosti, dokážou se jich vyvarovat, vyhnout se novým úskalím, s nimiž se v nových historických podmínkách socialistické revoluce nepochybně setkají.

 

Řekli...

„Dá práci potlačit jistou alergii na toto téma. Za posledních 20 let jsem přečetl, když ne tisíc, tak stovky prací na toto téma. Každá obsahovala větší nebo menší množství informací, ale nemám dojem, že jsem z nich získal skálopevné nevyvratitelné odpovědi. Přitom si nemyslím, že chyba je v autorech, ale v materii samé, v její složitosti, v rozdílných perspektivách a pohledech, v přítomnosti mnoha disciplín, dále v pokrytectví, klamavé a podvodné interpretaci faktů a jevů apod. Z dob již dávno minulých mi to připomíná například problém střelby na pohyblivý cíl z pohyblivé platformy, nebo Diofantovy rovnice, kde je více neznámých, než rovnic k jejich řešení.“

(T. Vaško, Z internetové korespondence)

 

Ke struktuře studie:

Úvod; Spor o objektivní zhodnocení dějinného vývoje; Střet ideologií liberalismu a socialismu; Přístupy marxistů; Základní charakteristiky socialismu; Cesta a tvar socialismu v Sovětském svazu; Výchozí stav; Úspěchy a prohry Sovětského svazu; Selhávání politického a sociálního subjektu; Od politiky obklíčení k politice zadržování a zatlačování „komunismu“; Cesta a tvar socialismu v Československu; Výchozí situace; Československá cesta k socialismu; Mezinárodní podmínky socialismu v ČSSR; Vývojové tendence; Rekapitulace výsledků postupu po cestě k socialismu v Československu; Hlavní příčiny kolapsu; Vnitřní příčiny kolapsu; Důsledky porážky; Postup po cestě k socialismu dnes...

(Brožovaná vazba, 248 stran, řada příloh)

MTc5NGVhM