Che Guevara

Zajímavá a v Itálii nesmírně populární kniha italského vysokoškolského profesora, ukazuje život a dílo kubánského revolucionáře, který zůstává pojmem pro mládež celého světa.

Z úvodu - Ernesto Che Guevara zemřel 9. října 1967. Jeho jméno a jeho tvář se nesčetněkrát objevovaly v průběhu studentských a dělnických bojů, na mírových manifestacích a při povstání utiskovaných národů (v Guatemale, Nikaragui i v jihomexickém státě Chiapas…). Když se mluví o Che Guevarovi, pokaždé se mluví o osvobození, politice jako morálním závazku a o aktivní solidaritě.

Vítězství revolucionářů Fidela Castra 2. ledna 1959 překvapilo svět. USA vždy ovládaly Latinskou Ameriku a každá pokroková vláda v těchto zemích byla porobena krutými vojenskými převraty. Sovětský svaz zdaleka nebyl spojencem Kuby a ekonomika ostrova závisela téměř zcela na severoamerických nadnárodních společnostech.

A přece Kuba vzdorovala.

Strana 5 – Eduardo Galeano řekl, že Guevara měl v očích svých nepřátel jednu neodpustitelnou „chybu“. Říkal, co si myslel a to, co říkal, také dělal. Ale jestliže se pro tuto vlastnost stal Guevara nenáviděným všemi držiteli moci (včetně těch, kteří na levici považují za nutné lhát masám, které je následují, zakrývat nepohodlné skutečnosti, nazývat porážky vítězstvími), právě pro tuto vlastnost byl a je tolik milován především mladými lidmi, kteří potřebují a žádají průhlednost a důslednost ne méně než spravedlnost.

………Nicméně dnešní mladí lidé o něm nevědí prakticky nic. Dlouho se usilovalo o sterilizaci jeho postavy, Che byl především redukován na abstraktní mýtus, nebo dokonce na bezobsažný obrazový symbol. ….