Podotýkání ve stínu století

Podotýkání ve stínu století

František Kovanda a kolektiv autorů

Sekce regionálních dějin Klubu společenských věd pro připomenutí stého výročí vzniku Československa vyzvala své spolupracovníky k napsání statí, jak oni vnímají toto století a jednotlivé fáze vývoje Československa i České republiky.
V zadání nešlo o podrobné historické dokumentování událostí, ale o možnost danou zpracovatelům vyjádřit své názory a osobní hodnocení událostí a změn, které se ve stoletém vývoji Československa i České republiky udály a je osobně zaujaly. Z došlých příspěvků byl sestaven tento sborník.
Autorům patří dík za odvedenou práci.
Chceme i nadále pokračovat a zaznamenat aspoň některé události, které ovlivnily vývoj republiky. Sto let trvání státu je výročí, které si zaslouží ohlédnutí za naší novodobou minulostí a zaznamenání osobních zkušeností.

Podotýkání ve stínu století, věnované jubileu vzniku Československa, je kriticky laděným vhledem do jinak významných dějinných faktů, připomenutím trablů, jejíž interpretace v současných mediích bývá povýtce tendenční.

(Pevná vazba, 232 stran, řada fotografií, cena u nás 200,-Kč)

Malá ukázka z úvodu:

Hymnus o zrození Československa
Krvavá jatka pod správou světových mocností s názvem První světová, které si jako „vedlejšák“ otevřely firmu s názvem Vojenská intervence v Rusku, vyčerpaly lidské zdroje a stále hladový kapitál počal spřádat plány k přeskupení sil k ovládnutí světa. Pokořené Německo a v troskách ve smrtelné křeči rozkládající se Rakousko-Uhersko bylo dostatečně inspirativním lákadlem a výzvou k novým expanzím a ziskům.
Vznik Československa byl za této mimořádné situace výsledkem, vzájemně se podmiňujících faktorů: kapitulací Rakousko-Uherska, souhlasem vítězných států Dohody, (ocenění bojových zásluh ČS legii na straně kontrarevoluce v Rusku), úspěšnou diplomatickou činností Tomáše Garrigue Masaryka a jeho druhů v Evropě a v USA, připraveností domácích sil protihabsburského odboje k převzetí vůdčí odpovědnosti, celosvětovým ohlasem probíhající VŘSR v Rusku, a celkovou společenskou atmosférou, náchylnou k revolučním změnám.
Letitý zápas Čechů o vznik samostatného státu byl korunován historickým úspěchem. Došlo-li po třistaleté nadvládě Rakousko-uherské monarchie ke vzniku Československé republiky, nemělo by v roce stoletého výročí, být rodilého Čecha ani Slováka, který by neprojevil úctu všem, kteří se o tuto historickou událost přičinili, a upřímně se z ní neradoval. Pojivem dvou bratrských slovanských národů v jeden státní útvar, se stala idea čechoslovakismu, podle níž byli v rozporu s fakty považováni Češi a Slováci za jeden národ.
Vnímají-li občané navzdory všem peripetiím, jež stoletou cestu Československa provázely v celku za úspěšnou, nelze nepřipomenout, že při každém hodnocení historie záleží na subjektivních kvalitách hodnotitele a panujících poměrech, v nichž jsou hodnotící soudy prezentovány. Obecně totiž platí, každá přelomová etapa ve vývoji státu, aby legitimizovala své přednosti a opodstatněnost svého vzniku, problematizuje tu předchozí. Tak tomu bohužel vždy bylo a je, nezbývá než takovému pojetí výkladu dějinných událostí postavit vlastní rozum. (StKa)