Socialismus a třicet let obnoveného kapitalismu

Socialismus a třicet let obnoveného kapitalismu

Zdeněk Košťál

Předložený text je určen k zamyšlení především těm, kteří o událostech, jež jsou předmětem tohoto textu, něco vědí, stejně tak, jako o marxistické teorii, a jsou stoupenci společenského pokroku, nikoli kapitalismu v jeho imperialistickém stádiu. Ten se již dávno ukázal jako agresivní a parazitní, ohrožující ekonomicky (obrovským plýtváním a zároveň se stamiliony chudých, trpících, umírajících ve válkách, hlady i žízní), politicky (intervence, agrese a války jsou také jen pokračováním politiky a to jinými, násilnými prostředky) i ekologicky, samu existenci lidstva. Tedy systému, kterému se nakonec podařilo, po sebevražedné sebedestrukci socialismu, ovládnout onen tolik očekávaný, politický, ekonomický a ideově kulturní prostor.

V obsahu se mimo jiné objeví kapitoly - K příčinám porážky socialismu; Byla naše ekonomika v krizi? Vedlo to k pádu socialismu?; Zalhávané spiknutí proti socialismu, nejen zkáza SSSR; Důsledky převratu, obnovy kapitalismu u nás...

Z předmluvy - „Sovětský svaz mohl studenou válku vyhrát. Stačilo přetrvat dalších deset či patnáct let do počátku jednadvacátého století … Kde udělali soudruzi chybu, která je připravila o možné vítězství v historické konfrontaci se Západem? … Tak rozdílní autoři … přičítají hlavní odpovědnost za kolaps Sovětského svazu intelektuálním a osobnostním rysům Michaila Gorbačova, který se nechal vnitřně zkorumpovat svým kultem panujícím v západním levicovém prostředí a rezignoval na osvědčené mocenské nástroje nutné pro udržení politické moci … Chtěl se stát hrdinou západní „nové levice“, a skončil jako hrobař Sovětského svazu…“ (… prof. I. Budil osvětluje klíčový historický moment, Parlamentní listy, 10. 11. 2019.)

Je skutečností, že dodnes, se zdrcující převahou, dominují představy, že socialismus, především a hlavně v Sovětském svazu a samozřejmě i v jeho údajných „satelitech“, se musel nutně a zákonitě zhroutit.

Jednak proto, že to prý vlastně nebyl socialismus, neboť byl i podle předních teoretiků KSČM „zcela vzdálen původním Marxovým ideálům“, protože jeho počátky byly spojeny s Velkou říjnovou socialistickou revolucí, jež proběhla v zaostalém Rusku. Tak se v Sovětském svazu následně formoval specifický model socialismu „totalitního“ typu, neboť byl uskutečňován často barbarsko-despotickými metodami. Následně pak prý byl vnucen ostatním zemím socialistického bloku a přitom nemohl uskutečnit náročný a vysoce humanistický Marxův projekt společnosti svobodných rovnoprávných a tvořivých lidí. Přitom prý zkolaboval a rozpadl se především z ekonomických důvodů.

Uvedenými tezemi, které se staly koncem 80. a počátkem 90. let, a je tomu tak dodnes, jakými si „posvátnými“ frázemi, „objasňujícími“ nutnost pádu, porážky socialismu, se kriticky zabývám a vyvrací je autor v textu... (Brožovaná, 160 stran)